Červen 2014

Something Bad (feat. Miranda Lambert) MV

26. června 2014 v 19:17 | Brige |  Carrie Novinky
BEST. MUSIC VIDEO. EVER.!

V životě se mi nestalo,že bych se do písničky zamilovala přes videoklip. První dojmy ze Something Bad a jeho hudebního videa? OMG...Dejme tomu,že téma karty, vykrádačky a podobně jsou už ohrané..ale kruciž, ty dvě jsou DOKONALÝ. Posudte sami (a klidně i záporně)



Something Bad - single / instrumental

15. června 2014 v 15:56 | Brige |  Carrie Novinky

Trochu jsem hrabošila a vyhrabala jsem cover k singlu Something Bad a na youtube se objevila instrumentální verze téhle písničky. Už to nezní tak divně :D


CMT Awards portraits 2014

15. června 2014 v 15:18 | Brige |  Carrie Galerie
Carrie před pár dny vyhrála hlavní cenu CMT VIDEOKLIP ROKU a při té příležitosti nafotila i portrét. V galerii najdete po kliknutí na fotku několik HQ fotek

Píšu Ti

15. června 2014 v 14:38 | Brige |  Off Topic
Doma, 15.6.2014


Drahá babi,

Píši ti tohle psaní, i když je mi jasné, že si ho v ruce už nebudeš moci žmoulat. Přesto doufám, že ti ho jednoho dne, až se sejdeme budu moci přečíst, ačkoliv už budu muset nosit brýle s pekelnou velikostí co se týče počtu dioptrií. Zažila si toho mnoho, světové války, chudobu, bídu, nemoce, ztrázu nejbližíšch. Vím, že by rodiče neměli pohřbívat svoje děti, ale ani děti svoje rodiče. Kdykoliv,kdokoliv ztratí člověka, kterého obdivuje a zbožňuje se cítí, jakoby sám uvnitř umřel. Pracovala jsi celý život težce a přesto jsi se uměla usmívat a užívat si chvil se svými nejbližšími. Vychovala jsi dvě užasné děti, díky nimž já mohu být tvoje hrdá pravnučka. Pamatuju si, jako malá, kdy jsem ti lezla do kuchyně a obdivovala, jak vytváříš bramborové placky pomocí skleničky. Kdykoliv jsem vůni pečení ucítila, neváhala jsem utéct ze zahrady k tobě. Pamatuji si, jak jsi s námi jezdívala na hájenku a procházeli jsme lesem k oblíbenému jezeru na koupání. S radostí dítěte jsem ti ráda srovnávala obrázy pana Lady a mnoho dalších věcí, na které nikdy díky tobě nezapomenu. Nezapomenu na žádný z okamžiků, který jsem mohla trávit s tebou. Jediné, co mě neskutečně mrzí a doufám, že mi to odpustíš je, že jsem tě neučinila praprababičkou. Omlouvám se,

Tvoje pravnučka

CMT Video Awards - 04/06/2014

14. června 2014 v 13:20 | Brige |  Carrie Galerie
Uběhlo deset dní a až teď jsem schopná něco pořádně přidat a to momentálně asi jenom tenhle článek. Zbytek slibuju na nevím kdy, nechci něco slibovat a pak to sem ani nedat, dneska se koná poslední rozloučení a já celý den budu na zahradě a vzpomínat s celou plejádou příbuzných.


V Nashvillské aréně (domovská aréna Mika) se předávali ve středu 4.6.14 ceny Country Music Television Video Awards 2014.

Cenu pro nejlepší ženské video pro See You Again si Carrie nakonec neodnesla, ale odnesla si mnohem důležitější cenu a to pro videoklip roku a to právě pro See You Again! Neskutečně blahopřeju, klip a písnička mají pro mě neskutečný význam. Stala se tak rekordmankou pro největší počet cen v kategorii Videoklip Roku, 3 x pro sobě a ještě pro tři videoklipy z jednoho alba! Během večera měla tu čest předat speciální cenu pro Alana Jacksona a show se uzavírala jejím vystoupením s Mirandou Lambert a jejich songem "Something Bad".

Na červeném koberci se Carrie mihla společně s Mirandou v šatech od Roberta Cavalliho, v botech z dílny Pasquale a ve špercích od Swarovskiho a Johna Hardyho. Vystupovala ve šatech od Kate Moss a botech od Baaldana. KLIKNĚTE NA FOTOGRAFII PRO VSTUP DO GALERIE kde na vás čeká v 5 albech více než 400 fotografií různých velikostí

Takový ten pocit

6. června 2014 v 18:09 | Brige |  Off Topic
Ani nevím, kde pořádně začít, emoce se ve mne míchají neustále silně míchají. Je to čtvrt roku, kdy moje prababička oslavila 100 let. Byla jsem neskonale štastná. Rok předtím chytla silný zápal plic a postupně se k tomu přidávali další a další nemoce. Člověk si říká, jak se dokáže na případnou černou variantu představit a rodina se pomalu a těžce srovnávala s tím, že budeme muset zavolat lékaře a převést ji do nemocnice. Všem bylo jasné, že z nemocnice se už nevrátí. Stačil ale okamžik a zjistili jsme, že do vesnice přišel nová lékařka. Jenom díky ní, její obětavé péči, kdy zašla i o víkendu, přestože bydlela poněkud daleko, díky babičce, která ji obětovala skoro celý svůj život, prababička mohla přijímat návštevy, gratulace a připít si s námi na její kulatou a významnou stovku.

S mým přibývajícím věkem a "rozumem" v úměře s jejím věkem a větší ztrátou pohyblivosti mi čímdál tím častěji docházelo, že konec může příjít kdykoliv a kdekoliv. Tyhle myšlenky jsem v sobě nosila den co den, rok co rok. Vždycky ale prababička ukázala za pomocí babičky smrtce záda a z lopaty jí utekla a já mohla tyhle myšlenky, kdy nicnetušící vejdu ze zatáčky do naší ulice a já uvidím před domem pohřební vůz, alespoň na chvíli vyhodit.

Oslavili jsme stovku a pár týdnů byl klid. Ano, sice pozlobila, ale když celý den ležíte a nemůžete se hnout, taky by jste se nudili. Pak ale přišli teplotní změny a prababičce se přitížilo. Nakonec v nemocnici stejně skončila, zavodnili ji a nám stranou řekli, že už nic pro ní dělat nemůžou. Odvezli jsme si ji domu a dál byli s ní. Všechno plynulo tak jak má a já si vesele dál libovala ve svých depresivních myšlenkách.

Poslední týden se u nás měnil tlak snad každou hodinu a prababičce se čím dál tím hůř dýchalo. Každý den se mi těžko chodilo domu do doby, dokud jsem ji neviděla v okně a mě se tak ulevilo, že všechno je, tak jak má být. Ve středu měla příjit lékařka, náš anděl se na ní podívat. To byli jediné dny, kdy jsem všechny zlé myšlenky házela za hlavu, měla jsem jistotu, že je ve výborných rukou. Vesele jsem si změnila melodii na telefonu a protože byl úřední den, v práci jsem si ani nevšimla, že mi babička v poledne nezavolala. Pak ale přišla třetí hodina a já se přestala cítit dobře, měla jsem ten pocit, takový ten kdy víte, že se něco děje ale nevíte co. Mávla jsem ale nad tím rukou, vim, že by mi mamča nebo babička hned volala - vědí, jak nenavidim, když mi něco neřeknou a čekají že přijedu domu a tam to na mě vybalí. Přesto v 16:17 začal vyzvánět telefon a můj pocit se mi vrátil. Věděla jsem, že se stalo to, co jsem nikdy si nechtěla připustit, že by se to mohlo stát ve chvíli, kdy jsem ztratila pevnou půdu pod nohama ve víře, že všechno je růžový a s prababičkou oslavíme 101 let, ve chvíli kdy jsem vystoupila ze svých přípravných myšlenek. Můj pocit mě nezklamal. Měla jsem ject domů. V ulici stál černý havran a odvážel moji prababičku.

Miluju tě a pořád nechci věřit tomu, že už ti nebudu moci kupovat ovoce, schánět dětské přesnídávky, vyhledávat Nutridrinky a vyzvedávat léky v lékarně. Nikdy už tě nebudu moci objemout, dát ti pusu, říct ti dobrou noc, koupit becherovku. 25 let s tebou je pro mě neuvěřitelně krátká doba a já se opravdu omlouvám, že jsem tě neučinila praprababičkou.

ANNA POLÁČKOVÁ * 7.3.1914 - † 4.6.2014