Scream || part III

28. února 2014 v 18:08 | Brige
"Takhle vášnivou noc jsem dlouho neprožila…třeba si to budeme moci někdy spolu zopakovat. J." přečetla si znovu sama pro sebe a se slzami smsku mu z telefonu vymazala, když slyšela jeho kroky.
"Dobře. Pak mu zavolám," zhluboka se nadechl a vzal si od ní telefon.
"a dojdu ti pro kapesník…" políbil ji do vlasů a šel do kuchyně pro pár utěrek.
Když se jí ztratil z dohledu, rychle začal projíždět poslední hovory a smsky a neskutečně se mu ulevilo, když tam nic nebylo. Natrhal pár kuchyňských utěrek a posadil se vedle Julie a přitulil si ji k sobě "Tak jak si se dneska měla?" započal nervózně hledat nějaké téma ke konverzaci, aby se zbavil pocitu viny.
"Šlo to. Nicku, nezlob se…ale dneska máme sraz s holkami, zapomněla jsem na to. Uvidíme se v noci…pa." Zničehonic se zvedla, dala mu rychlou pusu na čelo, popadla bundu a odešla.
Nick za ní překvapeně koukal a nechápal, co tak najednou. Nakonec se natáhl, složil ruce na břicho a pozoroval strop. Natáhl se pro ovladač a nechal zhasnout hlavní světla a pozoroval, jak se po stropě honí vlnky z osvětleného bazénu na terase. Říkal si, jak ani nebude moct spát a neustále si přemítal, co mu řekl Brian. Že Julie nikoho jiného nemá. Že chodí se bavit s holkami. Nakonec usnul.

| 10| Life is so bittersweet

"Bolí mě hlava," zamručela Julie, poté co hodiny zahlásily desátou hodinu.
"Divil bych se, kdyby ne. Přišla…teda…přitáhli tě, jako neřízenou střelu," pousmál se Nick, který ležel vedle ní a hladil ji po zádech.
"To to bylo tak zlý?" hodila obličej do polštáře a mručela.
"No to, že jsi naházela do bazénu kyselé rybičky, sedla sis na okraj a lovila je špagetami, to bych přešel. To že jsi tam pak hodila obal od Hledá se Nemo a začala vykřikovat, že nemůžeš najít Nemáá, bych přešel. To, že jsem tě nechal chvíli samotnou v koupelně a šel ti pro aspirin a našel jsem jenom mumii v toaleťáku-fajn, za to může ten toaleťák. To, že si tu tvojí velkou sochu přežraný žirafy v chodbě oplácala šlehačkou a tvarohem a pak mi to hrdě představovala, že si to zrovna uplácala z hlíny-okay - ješte to nemáš tak úplně v oku protože to byl slon, ale to je jedno, to není podstatný. Ale to že jsi na zrovna "usmiřující se" sousedy na zahradě vykoukla zpoza živého plotu a zařvala Bafiky baf!, to jim budeš muset vysvětlit sama." usmíval se, jak mu to ráno už přišlo zábavný a zubil se nad tím jejím mručením do polštáře.
"Musím si dát sprchu," prohlásila po chvíli a s mručením se zabalila do deky a odtáhla do koupelny.
"Dobře," přikývl Nick, trochu překvapeně, že mu ani nedala pusu za dobré ráno a rozvalil se na posteli.
Liboval si, jak přece jenom nápad zapírat nebyl špatný, že za chvíli na to zapomene a bude všechno jako dřív. Nakonec se natočil na bok a natáhl se pro telefon, který mu zapípal. Psala mu Jenny. S knedlíkem v krku rychle tu smsku vymazal a vstal. Obléknul se a šel se rychle uklidnit do kuchyně připravit snídani.
Bytem se linula příjemná vůně vaflí s medem, když se Julie posadila ke stolu.
"Kávu?" zeptal se Nick mile a už připravoval hrníček.
"Ne, děkuju…" zavrtěla Julie hlavou a koukala na vafle. Pak do nich trochu rejpla vidličkou a pak ji odložila.
"Copak? Žaludek na vodě?" zeptal se a Julie zavrtěla hlavou.
"Musíme si promluvit…" špitla potichu po chvíli mlčení a hledání správných slov a došla si pro vodu.
"Já začnu…" nadechl se Nick, odhodlaný ji všechno říct a dolil si kafe.
"Nemusíš….hodně jsem o tom všem přemýšlela…víš…já ti nedokážu lhát a dělat jakože nic, jako ty," sedla si zpátky ke stolu. Nickovi skoro vypadl z ruky nůž a podíval se na ní. Věděla to.
"Nic to neznamenalo. Julie, věř mi…uklouzl sem…byl jsem na mol. Miluju tebe….myslel jsem, že když furt chodíš pryč, tak sis někoho našla a že bůhví s kolika to tam netáhneš," odsunul talíř a snažil se ji chytit za dlaň, jenže Julie ucukla a podívala se na něj.
"To seš celej ty-vždycky jsou špatný ostatní a ty jsi ten chudáček, tobě je ubližováno," odsekla naštvaně, přesto nezvýšila hlas. Nick na ní zůstal tupě zírat.
"Chci jenom, abys věděl…že až budeš mít další přítelkyni, dám ti radu-nepořizuj si s ní stejný telefon a vyzvánění-pak se totiž rychle stane, že si přečte smsku, kterou by asi číst neměla," pronesla tiše a napila se.
"Takže…tohle je konec?" oplatil ji to stejně tichým vyrovnaným hlasem a hledal pohledem nějakou oporu v drobkách na stole.
"Asi jo…za půl hoďky pro mě přijede Ann. Věci si odvezu, takže s tím nebudeš muset mít trápení," pokračovala se zatnutými prsty, aby nezačala plakat.
"Nepomůže mi ani ten fakt, že jsem byl na mol, a že to ona mě svedla?" vložil do téhle věty alespoň trochu zoufalé naděje, zatímco na něj Julie upřeně koukala. Zavrtěla po chvíli ale hlavou a sklopila pohled.
"Kéž by si ze mě alespoň nedělal idiota…jsou toho plný noviny, plný internet…a ty si tu hraješ na milujícího přítele," posteskla si a otřela si rychle oči.
Nick na ní jen mlčky koukal, jak nevěděl, co říct. Julie už pak také jenom mlčela. Lomcoval s ní vztek, že ani jeden nemluví a bolelo jí, že v něj ztratila důvěru. Poté se zvedla a šla do pokoje, odkud si vzala svoje věci a pomalu šla ke dveřím.
Odložila si u nich a otočila se na Nicka, který stále seděl na židli a koukal do stolu "jestli pro mě můžeš něco udělat - nechlastej ani si nic neber. Zkus nezahodit těch několik let,dalo nám to společně dost práce" Laskavě ho o to požádala, a když ji začal vibrovat v kapse telefon, nasadila si čepici a zavřela za sebou dveře. Odešla.
Nick si to pomalu ale jistě začal uvědomovat a také to, že se mu po tvářích začali skrápět slzy. Složil se na stůl.

| 11 | Wine After Whiskey

Uběhlo několik týdnů, než byl Nick schopný s kluky komunikovat na úrovni slov. Nechtěl vycházet ze svého domu a tak mu chodili poklízet a nosili mu jídlo. Ale i když měl jídlo přímo pod nosem, moc toho nikdy nesnědl.
Kluci už z něj byli zoufalí. Měli pomalu termín objednání nahrávacího studia a oni neměli připravený materiál. Měli od Nicka slíbené písničky. Za tu dobu, co proseděl doma na gauči koukáním do zdí nebo na fotky či videa nenapsal ani čárku. A když už jí napsal, v tu ránu papír roztrhal na tisíce kousků. Nebavilo ho ani hraní na nintendo nebo počítači. Zkrátka nic.
"Jděte pryč …já nic nechci!" zařval vztekle, když ho z jeho sebelítosti vyrušil zvonek. Jenže zvonil tak urputně, až vzteky vstal a trhnutím otevřel dveře a chystal si dost peprných slov, který vychrlí na dotyčného, co mu nedá pokoj.
"Julie?" vyhrkl překvapeně, když ji uviděl stát za dveřmi.
"Ahoj…yetti," naznačila jemným nejistým úsměvem.
"Yetti? Jo…aaam…zrovna jsem se chystal holit. Co potřebuješ?" odkašlal si a přejel si dlaní po zarostlé tváři, kterou si od jejího odchodu neoholila a přemýšlel, jestli si vzpomněla na bílý saténový šátek, na který zapomněla a který si on hlídal jako poklad.
"Kluci mi volali, že potřebuješ nakrmit, tak jsem přinesla pizzu…a…" pohupovala se na patách se semknutými rty a poplácala si na kabelku.
"a?" zeptal se nechápavě.
"a….vypadáš strašně..." hledala nějakou výmluvu, až se na něj podívala "…to se budeme bavit na chodbě? Nepustíš mě na chvíli dál?" podívala se na něj a Nick se ohlídl do bytu po tom svém bordelu a než stačil protestovat, Julie se kolem něj protáhla. Nickovi nezbývalo nic jiného než zavřít dveře a otočil se za ní.
/Podhudba:
/


"Máš teď někoho, jak se říká, v merku?" zeptala se zvědavě i když s lehkým nervózním nádechem a procházela se pomalu bytem a v duchu se usmívala nad tím jeho bordelem všude a odložila pizzu na kuchyňský stolek.
"Ne…" pokrčil Nick rameny, že o nikoho nemá zájem, vzal tu krabici a strčil ji do mikrovlnky, pizzu malinko přihřát. Julie se posadila k pultíku a složila si ruce na něj.
"Kluci mi nedali pokoj, dokud jsem jim neslíbila, že za tebou přijdu…tak jsem nad tím vším přemýšlela" snažila se navodit nějakou konverzaci.
"Aha," pronesl Nick bez zájmu a natáhl se pro talíře.
"A taky říkali, že prý budete točit nový album," mnula si nervózně rty a rozhlížela se po kuchyni.
"Jo …něco takového jsem taky slyšel," otočil se k ní a z krabice rovnal kousky pizzy, aniž by se na ní podíval.
Julie si jemně lámala klouby v prstech a zhluboka se nadechla "Vezmi si mě…" vyhrkla ze sebe a Nick k ní nechápavě zvedl oči a zůstal s tou poslední pizzou ve vzduchu na ní koukat.
"To má bejt jako žádost o ruku?" z nechápavého pohledu se u něj vyklubaly vytřeštěné oči, když Julie přikývla.
"Jsi neskutečně idiotskej imbecil, kterého člověk mnohdy nechápe, ale chybíš mi a já tě asi miluju. Nickolasi Gene Cartere, vezmeš si mě?" stoupla si zoufale, jak ani nevěděla, co jí to popadlo, jen si byla naprosto jistá, že ho chce.
"Ne, ne, ne…tohle je ujetý…a špatně…ne," hekal ze sebe pomalu a vyjeveně, okamžitě pustil pizzu a odešel do pokoje.
Julie za ním nemile překvapeně zírala, div nezačla ronit slzy. "Panebože ty seš taková…takhle se znemožnit...vezmi si mě...to bylo vážně bezvadný Julie," rychle se snažila všechno emoce zamačkat zpátky do očí a popadla kabelku. "Takhle se přece o ruku nežádá. Bez prstýnku…kde si to kdy viděla prosím tě! A ještě, aby ženská žádala chlapa…to snad…snad jsem ti pouštěl jiný filmy," brumlal Nick cestou z pokoje, zatímco leštil jeden starší prstýnek, který pro něj hodně znamenal a šetřil si ho na podobné chvíle..
Julie se za jeho hlasem otočila a zůstala zaraženě stát.
Nick si před ní pokleknul na jedno koleno a vzal ji za ruku "V životě jsem udělal dost chyb a vždycky jsi stála při mě, ale tu největší jsem udělal, když sem tě nechal projít těmihle dveřmi a odejít. Chci tě za ženu…chci s tebou strávit zbytek mého života…tak přestaň brečet a řekni mi ano, nebo začnu brečet taky," nadšeně na ní koukal a Julie se slzami na něj.
"Jsi ten největší pitomec. Ano. Ano, ano, vezmu si tě," nechala si od něj navléknout prstýnek a padla mu kolem krku.
Nick si ji k sobě hned tiskl, jak mu neskutečně chyběla a začal jí líbat po vlasech a tváři, až si našel její rty."Slibuju, že už ti v životě neublížím," zašeptal ji do ucha a Julie ho s nadšením dlouze políbila "to už jsem slyšela několikrát..ale netuším proč, teď ti to veřím" . Pak znova a zas. Pak už rty k sobě zůstali pevně semknutí celou dlouhou noc.

| 12 | End of Forever

"Kam pořád voláš?" zvědavě nadhodil Kevin, když Nick neustále visel na telefonu, anebo datloval do klávesnice.
"Ale…chtěl bych vám někoho představit," zamručel s úsměvem, jak si v duchu představoval, jak Julii před kluky předvede a představí jim jí jako jeho snoubenku.
"Aah kruci…vy parchanti," začal se smát, když mu v obličeji přistálo několik papírů. Raději je teda posbíral a se spokojeným úsměvem se s kluky vrhl do nahrávání alba.
*v tu samou chvíli, někde jinde*
"Nicku, teď proboha ne. Dobře víš, jak nesnáším zvedat telefon, když řídím," mumlala si Julie pro sebe naštvaně, když poněkolikáté Nickovi zavěšovala jeho volání.
"Achjo…jen počkej doma!" protočila pobaveně oči, když uslyšela zvuk smsky a natáhla se pro telefon.

| 13 | Scream
Na tu jeho smsku už jsem nikdy neopověděla. Měla jsem se místo čtení smsky věnovat řízení. Jinak bych zatáčku nepřehlédla. Nicka to hodně zasáhlo, když mu volali z nemocnice. Na všechno bylo pozdě. Kluci se mu snažili pomáhat, aby všechno překonal, ale to by nebyl Nick, aby všechno tvrdohlavě neodmítal a nedusil všechno v sobě. Raději své pocity věnoval papíru. Napsal spoustu písniček , nejenom pro kluky, ale i pro své sólové album, které mi tak dlouho sliboval. Jen škoda, že čím dál, tím víc ztrácel motivaci a víru, že to album uslyším. Hlupáček, sleduju ho na každém kroku a držím nad ním ochrannou ruku. Moje věci má pořád schované v krabici ve skříni a na stolku naši společnou fotku. Nemohla jsem ho nechat samotného. Pak potkal Lauren. Někdo tomu říká osud, já tomu říkám tahání za nitky. A tak konečně mohl být zase šťastný. A abych nezapomněla - Nick přece jenom to album za pomoci Lauren vydal. "Im Taking Off" vyšlo i s několika písničkami, které napsal pro mě o jeho pocitech...jako například Scream.


Reaching for the top but I can't breathe
Got my eyes wide open but I can see, yeah
Got my arms stretched out but I can't reach
Trying to run to you
Don't know why I can't move
Feels like my feet are glued to the ground
I see the tears on your face
In your voice hear the pain
Wishing that I can make you turn around
But you don't turn around
It's like I'm screaming now
I can't make a sound
And I don't know how to move on
Wish I could just go back
But I can do that
It's too late it's a fact you're gone
It's like trying to break a wall with my bare hands, yeah, mmm
I keep counting but the hour glass is out of sand, oh yeah
Thought I could live without you but I just can't, ohhhh whoa
Now I'm out here treading water with the sight of me, oh yeah
Feels like I'm looking in
From outside taking in
It's a fight I can't win
It's no use
Now that you've gone away I know that it's too late
So much I want to say to you
Oh but I can't get through
While I'm screaming out
I can't make a sound
And I don't know how to move on
Wish I could just go back
But I can do that
It's too late it's a fact you're gone (you know)
Whoa, oh, oh…
It's like I'm screaming out
I can't make a sound
And I don't know how to move on
Wish I could just go back
But I can't do that
It's too late it's a fact you're gone
It's like I'm falling in 6 feet deep

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jane Rose / SBéčko <3 / Jane Rose / SBéčko <3 / | Web | 28. února 2014 v 19:45 | Reagovat

Kam se na tebe hrabe Rowlingová :D !!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama